26. 08. 2011 | J. Šmiták | 2580x | 0

Závody, tréninkZávody

Střípky z historie z Malého svrateckého maratonu

Střípky z historie z Malého svrateckého maratonu

 Text: Jiří Šmiták, foto: MSM 2010 vítězové dvojic

Malý svratecký maraton se původně konal v neděli dopoledne. Vytrvalci přijížděli už v sobotu a večer je čekala beseda s místními obyvateli, která měla vždy velmi přátelský charakter. Od 16. ročníku v roce 1969 je závod pořádán v sobotních odpoledních hodinách.

Jeho trať byla protokolárně změřena odborným pracovníkem maratonské komise VAS ÚV ČSTV 4. června 1977 Rudolfem Vicherou. Za pořadatele se akce zúčastnili Jaroslav Skoumal a Zdeněk a Josef Šudomovi.

Nezbytně potřebnou péčí pro vytrvalce bylo ubytování. V těch nejstarších ročnících bylo zabezpečeno ve Šťastného chatě, v místech, kde dnes stojí moderní hotel. Později se spalo v dnes již nepoužitelných prostorách tělocvičny poblíž startu na matracích a spartakiádních lehátkách. Závodníci tam mohli na stropu „obdivovat“ její výzdobu – rudou hvězdu, srp a kladivo. Částečná možnost ubytování byla také v prostorách elektrárny. To tehdy nejvíce vyhovovalo blanenskému vytrvalci Jiřímu Volákovi, známému otužilci, který si tam dopřával koupel ve vodě 5 až 7 stupňů „teplé“. Nyní mohou už řadu let závodníci použít k svému odpočinku ubytovnu.

Nejmladším vítězem závodu byl v roce 1994 Mohmed Algai Ahme ze Saúdské Arábie, který měl teprve 18 let, nejstarším byl v roce 2007 41letý Ivan Čotov.

Nejmladším účastníkem v historii, který závod dokončil, byl domácí Miloš Matuška, jemuž v roce 1990 bylo necelých 15 let. Naproti tomu nejstarším vytrvalcem byl Karel Hrbek, který v roce 1974 ve věku 76 let dosáhl cíle v čase 3:27:38. A nebyl poslední – dokázal téměř o 20 minut porazit své dva daleko mladší soupeře. A traduje se, že na některé své starty ve Víru přijel z Jihlavy dokonce na kole!

Františku Koplíkovi z I. brněnské patří nejen suverénní prvenství v počtu absolvovaných 35 ročníků za sebou, ale i v 8 vítězstvích v soutěži družstev.

V prvních 14 ročnících soutěžila na trati MSM tříčlenná družstva, pro větší konkurenci jsou od roku 1968 vyhodnocována družstva jen dvoučlenná.

Smůla provázela Zdeňka Švába ze Sokola Žabovřesky, přestože dokázal zvítězit v sedmi maratonech a dosáhnout výborného času 2:29:36 /1984/, v žádném ze svých 16 startů na trati z Víru do Nedvědice a zpět v soutěži jednotlivců nevyhrál. Jednou doběhl druhý, třikrát byl třetí, tři prvenství ale získal alespoň v soutěži družstev. Na závod však nezanevřel a každoročně se přijede na něj podívat.

Dnes už se jen málo ví o tom, že v roce 1977 se kromě MSM stala TJ Jiskra Vír také pořadatelem mistrovství republiky veteránů v maratonu. Trasu Vír – Štěpánov – Vír absolvovalo 60 vytrvalců dvakrát a nejrychlejší na ní byl Tomáš Rusek ze Sokola Žabovřesky v čase 2:37:07.

Starty některých otců ve Víru motivovaly jejich syny k následování a útoku na rodinné rekordy. Tak například Jaroslav Chromý z Baníku Tišnov běžel tuto trať 3krát s nejlepším časem 2:44:29, zatímco jeho syn Bořivoj má na svém kontě kolem dvacítky absolvovaných závodů s nejrychlejším za 2:00:04. Podobně tomu je i v rodině Bartáků. Otec František /1931/, zakladatel Brněnské pětadvacítky, dosáhl cíle 7x, nejlépe za 2:21:57, zatímco jeho syn Ronald /1965/, pojmenovaný podle mnohonásobného světového rekordmana Ronalda Clarka z Austrálie, drží rodinný rekord 2:17:56.

Z domácích závodníků absolvoval 4krát závod v letech 1972-1975 Miloš Matuška /1950/. Nejlepšího času dosáhl v roce 1973 /2:24:37/. O 17 let později doběhl do cíle jeho starší syn Miloš a v rodinném klání pokračoval v roce 2001 mladší syn Marek. Žádný ze synů však čas otce nepřekonal.

Dvakrát spolu závodili otec a syn Bohumír Ondrák st. /1936/ a mladší /1963/. V roce 1982 byl v cíli dříve otec /2:20:25/, zatímco syn potřeboval ke zdolání tratě 2:24:45. O dva roky později syn svému otci porážku oplatil /2:18:41, resp. 2:20:20/.

A úplná kuriozita se udála v roce 1986. Tehdy vyběhli na trať tři bratři Havlíkovi /Miroslav, Jiří a Jan/ spolu se svým otcem. Ten ve věku 58 let dosáhl úctyhodného času 2:46:22. A nutno dodat, že bratři Havlíkové zvítězili 6krát v soutěži družstev. Nejúspěšnějším byl nejmladší Miroslav /1958/, který byl 5krát členem vítězného týmu a z rodiny nejrychlejší /1:55:56/.

Je opravdu zajímavé, že v letech 1972 a 1974 dosáhl na této trati Jiří Lupoměch /LIAZ Jablonec/ shodného času 1:56:18. Totéž se podařilo Janu Čadovi z Brna. Ten v roce 1981 při svém prvním startu ve Víru doběhl do cíle za 2:43:42 a o 7 let později svůj čas zopakoval. A ještě větší raritou je Jiří Nekuža /Kašpar Ostrava/. Ten v letech 1999 a 2000, tedy dvakrát po sobě dosáhl naprosto stejného času 2:59:30!

Zajímavou postavou je i Arnošt Koreš z Třebíče. Ten ve Víru poprvé běžel v roce 1972 a ve věku 22 let dosáhl času 2:34:54. Podruhé doběhl do cíle až o 22 let později, to mu bylo už čtyřiačtyřicet, a přesto byl o více než 18 minut rychlejší /2:16:04/!

V období let 1958-1966 4krát startoval v tomto závodě i Karel Wendl /1930/, který se stal později dlouholetým pracovníkem olympijského muzea v Laussane.

Od roku 1969 se nedílnou součástí závodu stala večerní maratonská zábava, na kterou se závodníci vždy velmi těšili. Když se však jednou po příjezdu do Víru dozvěděli, že se nebude konat, zavládlo mezi nimi roztrpčení. Vyvinuli na pořadatele takový tlak, že se nakonec taneční zábava - i když s hudbou v improvizované podobě – k plné spokojenosti vytrvalců přece jen uskutečnila.

A na závěr úsměvná příhoda z některého z prvních ročníků: Když jeden vytrvalec trpěl na trati žízní, uviděl malou dívenku, jak nese ve džbánu otci k nedělnímu obědu pivo, a neváhal této zcela nečekané možnosti občerstvení využít až do dna. V cíli jej však dostihl rozlícený muž, kterému pěnivý mok po obědě moc chyběl, a málem běžce inzultoval!

Přidat komentářKomentáře (0)


Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.