28. 11. 2011 | J. Rendl | 3483x | 0

Rozhovory, článkyRozhovory

Rozhovor s Evou Novákovou - Potůčkovou

Rozhovor s Evou Novákovou - Potůčkovou

text: Josef Rendl, foto: www.zeleznak.cz

Eva Nováková-Potůčková (Slavia Plzeň), bývalá česká reprezentantka v dálkovém plavání a nyní jedna z nejlepších triatletek na krátkých i dlouhých distancích.  Po mateřské dovolené se vrací v nebývalé formě, o čemž svědčí vítězné „double“ na MČR v Teplicích (dlouhý TT) a MČR v Mělníku (sprinttriatlon) a také vynikající čtvrté místo na ME v dlouhém triatlonu. Potkali jsme se na obyčejném „pouťáku“ Kokos triatlon u Plzně, který si užila stejně jako třeba závod ME. V rozhovoru se vrací ke svým pocitům z ME, mluví o svých snech a o tom, jak se dá kloubit trénink s mnoha povinnostmi pracující maminky.

Jaké byly tvé triatlonové začátky?

K triatlonu jsem se dostala v roce 2001. Během prázdnin jsem ještě odplavala pro mě tehdy dálkovou plavkyni povinná mistrovství ČR v dálkovém plavání. Vzhledem k úrovni organizace a počtu startujících v plaveckých závodech, jsem se jednoznačně rozhodla pokračovat dál už jen v triatlonu. S plaváním jsem skončila rychle a snadno, už mě nebavilo chodit 2x denně do bazénu a plavat 12-18 km mezi dlaždičkami. Od té doby jsem se přes zimu vždy připravovala na letní sezónu a nějaký delší výpadek nikdy nepřišel (i po zlomenině pažní kosti jsem po třech týdnech už zase závodila..). První delší nucená pauza přišla s mým těhotenstvím. Bývalo mi špatně hned od začátku, nechtěla jsem riskovat jakýkoliv problém s miminkem, a tak jsem kromě krátkého plavání a procházek na suchu či sněhu nesportovala. Navíc jsem měla velikánské břicho - nemohla jsem si dost brzy zavázat tkaničky u bot. Nechápala jsem, jak některé triatletky běhají třeba až do 6.mesice.

Pro člověka, který je zvyklý se celý život aktivně pohybovat, to asi muselo být trochu náročné, ne?

Právě v tu dobu, kdy jsem skoro nic nemohla, mi ten pohyb začal hrozně moc chybět. Scházelo mi běhání lesem a dlouhé trasy na kole, kdy se člověk někam i podívá. Když po svých trasách jezdí člověk opakovaně, tak už ho to začne třeba i štvát. Ale když tam nemůžete jet vůbec, tak to mě tak nějak uvnitř bolí...

Jaké jsou tvé první vzpomínky na triatlon a co pro tebe tento sport znamená?

Vzpomínky na triatlon mam spojené především se závody a výsledky, kterých si nejvíc cením, někdy i v podobě vítězství. Triatlon pro mě znamená určitý životní styl, spojení tří celkem odlišných sportů v jeden. Hlavním cílem pro mě není zvítězit - i když je to krásný pocit - ale spíš nechat v závodě maximum, na které v danou chvíli je. Když dokončí těžký dlouhý závod třeba na 10.míste, mám větší radost, než když vyhraji něco "lehkého".

Právě ty chvíle, kdy už nemohu a je potřeba se překonat, ty ve mně zůstávají. Často se příjemné vzpomínky pojí s místy v přírodě, kde trénuji nebo se účastním oblíbených "přírodních" závodů.

Jak jsi spokojená se svými výkony v letošní sezóně? Jakých výsledků si nejvíc ceníš?

S letošní sezónou jsem spokojena maximálně. Kvůli počasí jsem začala s tréninkem velice pozvolna až od půlky dubna. Proto i výkony na závodech mají vzestupnou tendenci. Na začátku jsem myslela, ze se budu účastnit převážně závodů v ČR, ale s rodinou jsme se nakonec odhodlaly i k několika závodům v zahraničí. Vyšlo mi i ME, co více by si člověk mohl přát. Nevíce si cením vítězství v 1/2 IM ve Ferropolisu, kde jsem startovala týden po 1/2 IM Czechman a byla jsem značně unavená. V běhu jsem musela od začátku do konce makat na maximum, abych vyhrála. Únava po těchto dvou závodech byla podle krevních testů největší (několikanásobně než předtím za celý můj sportovní život). A pak si velmi cením vítězství v 1/2 IM v Litschau, kde jsem startovala potřetí po dvou leté pauze. Je tam velice krásná, ale těžká trať kola i běhu.

Jak si prožívala tvé neuvěřitelné vítězství na MČR ve sprinttriatlonu v Mělníku?

Myslím, že tam nikdo (ani já!) nečekal, ze bych mohla vyhrát. Závod se konal 6 dni po 1/2 IM v Obertrum am See, ve čtvrtek jsem poprvé odtrénovala všechny tři disciplíny a v pátek po probuzení jsem doma řekla, že tam odjedu, abych si dala rychlý trénink. Na závod jsem nebyla vůbec odpočatá. Plavání šlo dobře, ale kolo bolelo. Byla cítit únava, těžký běh bylo náročné vůbec udýchat. Ale právě tady, v těžkém profilu trati se pozná, jak je kdo silný mentálně. Soustředila jsem se na každou disciplínu zvlášť, povznesla se nad problémy v obou depech, a nakonec přesvědčivě zvítězila.

Eva NovákováNa nedávném ME v dlouhém triatlonu si vybojovala fantastické čtvrté místo. Jaké jsou tvé dojmy z tohoto závodu?

Vzhledem k mé plavecké minulosti mi tyto vzdálenosti (4-120-30) vyhovují. Nicméně, letos jsem jezdila zatím jen kratší závody, a tak poslední hodina závodu hodně bolela. Bojovala jsem hlavně sama se sebou, abych se dostala do cíle. S výsledkem i výkonem panuje maximální spokojenost! Plavalo se hodně rychle, na kole jsem se možná mohla odvážit jet trochu rychleji, ale na běhu jsem si udělala osobák na 30km (i pres značné „tuhnutí“).

Jak ti vyhovovala trať závodu?

Závod se jel ve městě, část okruhu na kole vedla dokonce po dálnici, což já vůbec nemusím. Organizační tým byl velmi malý, na vyhlášení nejlepších žen třeba vůbec nedorazila vítězka z Dánska a navíc zahráli úplně jinou hymnu, než dánskou. Na svazu triatlonu se nenašly peníze na doprovod, který by nám mohl hlásit, jak si v závodě stojíme. Tímto nejspíš přišel Petr Vabroušek minimálně o bronzovou medaili. Na tuto část závodu raději co nejrychleji zapomenout..

Po mateřské dovolené ses vrátila do závodního pole s nebývalou fazónou. Připomíná mi to Katku Neumannovou z Turína..

Sama jsem velice (mile) překvapena. Přemýšlím nad tím dost často. Změna oproti období před mateřskou je nyní v tom, že trénuji cca 60% toho, co dříve. Cítím se více odpočinutá a tak jsou všechny tréninky rychlejší. Třeba na kolo se dostanu na maximálně na hodinu a tak jedu co nejrychleji v ten den můžu. Vážím si víc těch pár tréninků, které mi vyjdou bez Adámka a tak na nich makám, co to dá. Asi je tedy vyšší intenzitou zátěže.

Máš nějaký triatlonový sen?

Opravdu sen, o kterém ale vím, že se nikdy nesplní, je byt do TOP 3 na IM Havaj. Důvodů je více. Nikdy nebudu mít takové profesionální podmínky, abych se mohla věnovat jen tréninku – ani by mě dlouhodobě nebavilo jen trénovat. Podmínky, které panuji v Koně, jsou pro mě ty nejhorší, jaké si pro závod dovedu představit - nesnáším horko, možná bych tam zkolabovala.

Eva NovákováNa částečný úvazek také pracuješ. Jak se dá kloubit triatlonový trénink s výchovou synka, rodinnými povinnostmi a prací?

Snažím se skloubit vše, jak to nejlépe jde. Den mam rozdělený po minutách, většinou se nesmím nikde zapovídat, abych nepřišla pozdě do práce, pro Adámka do školky atd. Někdy je to lepší, jindy horší. Vše je třeba řešit operativně podle aktuální situace. Nemohu nikdy dopředu říct, v kolik a kde budu, vše záleží na Adámkovi. Někdy mi leží tři pračky prádla na žehlícím prkně, než se k nim dostanu, jindy stihnu vyluxovat i utřít prach spolu s Adámkem, který to bere jako hru.

Jaký je tvůj nejoblíbenější závod?

1/2 IM v Litschau. Celý se odehrává v přírodě. Plaváni je 2,3km v jezeře, což mi vyhovuje, kolo je kopcovité a technicky náročné, běh s takovými „hupíky“ kolem jezera. Je to nedaleko hranic s ČR a rok od roku je vidět, jak je okolí jezera atraktivnější pro turisty. Je tu hodně turistických tras, golfová hřiště, venkovní bazén, mnoho atrakcí pro děti. Každý si tu najde svoje a přitom je tu klid a krásná příroda.

Co si myslíš o tom, jak česká sportovní veřejnost vnímá triatlonové dění u nás?

Myslím, že ta netriatlonová veřejnost už se nevyzná v tom množství různých závodů, které spadají pod TRIATLON. Jinak doufám, ze si stále lidé pamatují 3.misto Jana Řehuly  na OH v Sydney, že vnímají i ženský triatlon a výsledky na vrcholných akcích především zásluhou Venduly Frintové (3.m ME v OH TT). Co se týká organizace závodů pro veřejnost u nás, možná někoho odrazuje příliš široké věkové rozpětí kategorie 23 - 39 let v závodech Českého poháru, a tak se raději účastní závodů regionálních. Doufám, že pro příští rok bude zavodní směrnice upravena tak, aby závody přilákaly vice lidí na závody ČP i v kategorii dospělých.

Výdaje spojené se závoděním a tréninkem jsou nemalé. Máš nějakého sponzora?

Mým jediným a věrným sponzorem zůstává firma Emme, od které pravidelně dostávám vybavení na plavání.

Co bys vzkázala lidem, kteří koketují s tím, že začnou dělat triatlon?

Především musí být TRPĚLIVÍ.  Zlepšení celkové výkonnosti není otázkou několika dnů či týdnů, ale otázkou měsíců či let. Nebojte se závodit i s menším tréninkovým objemem, každý závod je neocenitelná zkušenost a vždy nejkvalitnější trénink. A v tréninku nezapomínejte na regeneraci a ODPOČINEK.

Přidat komentářKomentáře (0)


Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.