10. 11. 2011 | P. Božek | 3844x | 0

Rozhovory, článkyRozhovory

Rozhovor s běhající architektkou Šárkou Macháčkovou

Rozhovor s běhající architektkou Šárkou Macháčkovou

Běž za svým snem!

Tak by se dal nazvat příběh běhající architektky Šárky Macháčkové. Ta pochází z kraje nejlepší současné vytrvalkyně Petry Kamínkové. Dokonce bydlí jen kousíček od sebe. Při tréninku se však nikdy nesetkaly, protože Šárka se po dokončení vysoké školy usídlila v Brně.  Šárka nemá žádnou sportovní minulost spojenou s atletikou, běhat začala před dvěma lety. Od této doby každým dnem stále více podléhá kouzlu běžecké přípravy.

Výsledky 2011:      Duben  - pražský půlmaraton  1h36min.

                             Květen – pražský maraton   3h12min.

                             Září       - ústecký půlmaraton  1h27min.

                             Říjen    -  Frankfurt maraton     2h57min.

Letošní sezónu Šárka zakončila svým startem na Frankfurt maratonu, kde téměř dokonale zvoleným tempem výrazně zlepšila svůj osobní maratonský rekord. Její běžecký příběh je i po překonání 3h hranice stále na začátku. Sama si je vědoma, že po dvouleté přípravě nemůže pomýšlet na atakování lepších časů. Proto po krátkém odpočinku opět zahájí v polovině listopadu pozvolnou přípravu na příští sezonu.

Přinášíme Vám krátký rozhovor se Šárkou po dokončení frankfurtského maratonu.

 Šárko, jak hodnotíš svůj výkon ve Frankfurtu?

Původně jsem ve Frankfurtu chtěla „jen“ prožít atmosféru velkého maratonu a zlepšit si svůj čas z Pražského maratonu. Pak jsem začala uvažovat o magické hranici 3 hodin. Když jsem po startu zjistila, že mi nefungují stopky, nezbývalo mi nic jiného, než se držet vodiče na 2:59. Pak už jsem se nechala unášet davem běžců, vynikající   atmosférou, a když jsem v cíli uviděla čas 2:57:47, přála jsem si, aby to nebyl sen. Jedním slovem: dokonalý.

Víme, že tvoji finální přípravu na podzimní maraton ovlivnilo zranění při tréninku způsobené srážkou  s cyklistkou. Můžeš k tomu sdělit nějaké podrobnosti?

Lidová moudrost říká: „nejhorší je srážka s blbcem“, já říkám: „ nejhorší je srážka s cyklistkou v dobře rozjeté podzimní přípravě“. S podezřením na otřes mozku, naštíplím malíčkem a naraženýma žebrama jsem strávila noc a den v nemocnici.  Nechtěla jsem si připustit, že by mi sezonu ukončil někdo jiný než já sama, tak jsem po pár dnech lenošení pokračovala v tréninku. Chvíli jsem si připadala jako chemická továrna na prášky proti bolesti, ale i s rukou v sádře se běhat dalo. Těsně před maratonem jsem se zátěže z ruky zbavila, ale nebyla bych to já, kdybych odjela do Frankfurtu úplně v pořádku a tak jsem při lehkém klusu opět upadla a odřela si obě kolena.

Týden před startem  jsi držela superkompenzační dietu. V čem spočívá a jak se projevila na tvém výkonu?

Když vydržíte 7 dní bojovat s myšlenkou na to, co máte vlastně sníst,aby jste neměli hlad a v druhé fázi s nechutenstvím ke všemu sladkému, tak se vám svaly v samotném závodu odmění obrovskou sílou až do cíle.

Superkompenzační sacharidovou dietou by se měla ve svalech sportovce zvýšit hladina glykogenu, která je pak využívána v dlouhém závodu. Vyhnete se tak situacím, že na posledních kilometrech nemáte energii a výrazně ztrácíte tempo.  Nejprve z těla vyplýtváte všechny zásoby sacharidů a to tak, že jíte jen bílkoviny a zároveň intenzivně trénujete. Další fáze je příjemnější, bílkoviny vyměníte za sacharidy, už jen regenerujete a nabíráte sílu. Hladina glykogenu ve svalech se mnohonásobně zvýší, a všechen glykogen navíc je pak k dispozici pro výkon.

Chtěla jsem vyzkoušet, tak to na mě zapůsobí a musím říct, že to fakt funguje. Po celou dobu závodu jsem neměla jediný problém s nedostatkem energie, nohy běžely samy. Důkazem jsou mé mezičasy : 1:28:53 v první polovině a 1:28:53 v druhé polovině. Na sekundu stejné.

 Prozraď  jak lze náročný trénink na maraton skloubit s prací architekty?

Architekti jsou vlastně děti, které si v práci malují domečky. Žádná fyzická námaha, jen přemýšlíte a tvoříte lidem radost. Ráno si před tím zaběhám, nastartuju své tvůrčí schopnosti a odpoledne při tréninku zase myšlenky urovnám.

Jezdíš na soustředění? Kolik kilometrů jsi schopná naběhat v jeho nejnáročnějším týdnu?

Soustředění miluju, vše se točí jen kolem běhu. Na posledním soustředění v Zell am See jsem naběhala 195km za 7 dní. Kdyby mi ale trenér neschovával tenisky, běhala bych mnohem víc. Pamatuju si výběh na Schmittenhohe (2000 m.n.m.), každý jsme šli jinou cestou, a když jsme se potkali v cíli a trenér zjistil, že máme oba v nohách 29km, sebral ještě poslední síly a šel si ještě kilometr „naběhnout“. 

Která značka běžecké obuvi  je tvým favoritem a kolik páru bot máš na sezonu?

Když přijdete ke mně domů, budete mít u vchodu pocit, že pořádám večírek pro celý atletický oddíl. Všude jen adidas, občas zakopnete o nike, mizuno a brooks.

Tuto sezonu jsem si pořídila 7 nových párů běžeckých bot. Obávám se ale, že mi dosloužily a brzy uvidí dno popelnice. Miláčkem mezi botami jsou adidasky adios.

 Blíží se konec  sezony, jak ji hodnotíš? S kterým výsledkem jsi nejvíce spokojená?

Ještě za sebou nemám tolik sezón, abych je mohla porovnávat. Jako obrovský úspěch beru to, že na rozdíl té předešlé jsem nebojovala s nemocí a zraněním.

Uspokojí mě každý výsledek, který je lepší než ten předchozí. Velmi dobrý pocit jsem měla po půlmaratonu v Ústí nad Labem, kde jsem mohla stát na stupínku vítězů vedle nejlepší české vytrvalkyně Petry Kamínkové. Ale to co jsem předvedla ve Frankfurtu mě bude hřát celou zimu a minimálně do dalšího maratonu, kde se pokusím hranici ještě posunout.

Přidat komentářKomentáře (0)


Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.