30. 09. 2011 | J. Uhl | 3761x | 0

Rozhovory, článkyRozhovory

Je to pro mě nová hračka

 Je to pro mě nová hračka

text: Tomáš Macek (MF DNES)

Akropolis, pátek 30. září, sedm hodin ráno: 266 běžců, mezi nimi i 27 žen, startuje do Spartatlonu. Před nimi je 246 kilometrů z Atén do Sparty v závodě, o němž se říká, že je během pokory a naprostého smíření se vším a všemi. Nejčistší ultramaraton světa.

Tady se neběhá pro peníze, žádné prémie Řekové ani nevypsali. Tady se běhá kvůli extázi v cíli.

Jen třetina z odvážlivců do něj skutečně dorazí. Rok co rok je to stejné. „Prvním krokem je uvěřit, že to jde,“ říká nejlepší český ultramaratonec Daniel Orálek, kterého při jeho závodě podporují i společnosti Triexpert a Adidas. Jednačtyřicetiletý počítačový expert byl v rámci „přípravy“ před dvěma týdny dvanáctý na mistrovství světa v běhu na 100 kilometrů a před týdnem druhý v Ostravském maratonu. Ročně naběhá až 8500 kilometrů. Ale Spartatlon je pro něj cosi podobného jako pro fotbalistu nastoupit ve Wembley.

S jakým cílem do něho poprvé v životě nastupujete?

Hlavní cíl je doběhnout. Pak uvidíme. Pod 30 hodin bych se dostat chtěl. A když bude forma, mohlo by to vyjít třeba i za 26 nebo 27 hodin.

Jaké by pak z toho mohlo vyjít umístění?

Podle minulých ročníků soudím, že když budu v cíli za 25 hodin, mohl bych skončit do třetího místa. Když to zvládnu za 27 hodin, tak do pátého místa. Každopádně první desítka by pro mě byla určitě úspěch. Zatím nejlepší Čech tu skončil v minulosti kolem 20. místa. Ale je to ultramaraton, je to strašné dlouhé, může se stát cokoliv.

Co se vám chvíli před startem honí hlavou. Těšíte se? Bojíte se?

Určitě se těším. Já říkám, že Spartatlon je pro mě jako nová hračka, kterou chci rozebrat a podívat se, co je uvnitř a jak funguje.

Tělo se zatím neobává té bolesti, která určitě přijde?

Zatím ne, já se takovým myšlenkám snažím vyhybat. Nervozita mi může přivodit větší problémy se žaludkem. Radši přemýšlím nad technickými věcmi kolem závodu než nad tím, co bude. Pozitivní myšlení je v ultramaratonu důležité. Když běžíte "jen" maraton a udělá se vám špatně, nemusíte to moc řešit, ono to už nějak dopadne. Zato tady je takový stav fatální.

Máte vymyšlený plán přestávek?

Nijak detailně. Na zastávkách, co máme povolené, si občas na chvíli sednu.

Co je to v ultramaratonu chvíle?

Třeba deset minut. Budu se snažit sedět co nejmíň. Jen kdybych měl velkou krizi, třeba bych si na čtvrt hodiny na karimatku lehl.

A usnul?

Můžu usnout, může se to stát. Hlava se při tom strašně vyčistí. Jedna z nejhorších věcí při ultramaratonu je nedostatek spánku, mozek pak odmítá fungovat. Stačí čtvrt hodina spánku a hlava se hned cítí líp. I když fyzicky je strašné, když si po 15 hodinách běhu lehnu, ty šlachy a klouby děsně ztuhnou. Proto mám doprovod, aby mě zase na nohy postavil.

Co všechno máte vy nebo váš podpůrný tým přichystané na závod?

Třeba léky. Od endiaronu přes hořčík k lékům na žaludek, ty beru i preventivně. Zlepšují trávení a vím, že je využiju. Mám i nějaké ibalginy, kdyby se vyskytl nějaký problém. S sebou si beru také dva tři gely, ale budu se je snažit používat co nejmíň. Kdybych jedl jen je, překyselí se mi žaludek. Mám je jako rezervu kvůli energetické krizi. Jinak se budu snažit jíst banány, keksy, kousek pečiva. Máme navařenu rýži a když bude čas, můj podpůrný tým mi na vařiči přihřeje i polívku. Vezeme věci na převlečení a čelovku, protože v noci zhruba po 155. kilometru se běží terénem, cestou necestou ze 400 metrů nadmořské výšky až do 1100 metrů. Tam prý bývají největší krize. Ale pro mě bude ten kopec taková docela zajímavá změna. Aspoň tomu věřím.

A co pití na trati?

Budu si je brát spíš od pořadatelů, každé zhruba 3 kilometry je občerstvení. Podpůrný tým mi dá nějaké pití, jen kdybych potřeboval něco speciálního, třeba kolu, nebo ionťák - ale na ty moc nejsem, radši piju vodu.

Aktuální on-line přenos Danova výkonu na Spartathlonu můžete sledovat zde

Badwater 2011
Orálek v barvách Adidasu

Přidat komentářKomentáře (0)


Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.