22. 07. 2011 | J. Rendl | 3700x | 0

Rozhovory, článkyČlánky

Krpál a pár bláznů

Krpál a pár bláznů

text: Josef Rendl, Karolína Jeníková

Karolína Jeníková, trenérka atletiky, členka běžeckého klubu Letmých houbařů v Krčském lese, ultramaratonkyně a pravidelná účastnice mnoha běžeckých závodů. Vloni okusila atmosféru jednoho z nejnáročnějších maratonů v alpském Jungfrau. Letos si střihla další, a ještě těžší výzvu s názvem Zermatt marathon. Ve své autentické výpovědi líčí atmosféru závodu a pocity, které prožívala při neuvěřitelném stoupání až do kýženého cíle ve výšce 3089m.   

Rozhodnutí  běžet  Zermatt  maraton padlo hned po návratu z Jungfrau . U  příležitosti 10. ročníku je možnost zúčastnit se prodloužené verze až na Gornergrat , který je oproti maratonu o 3,5 km delší a o 500 výškových metrů vyšší.

Týden před odjezdem neustále sledujeme počasí  v Zermattu – na pěti různých internetových serverech jsou předpovědi na závodní víkend naprosto odlišné. Oblíbila jsem si ten nejoptimističtější, kde se nejčastěji objevuje slunko zakryté několika mráčky. Věřím,  že na Zermatt maraton bude hezky.

Realizační tým a obavy běžců

7.7.2011 – 18:45 – po zhruba 12ti hodinách jízdy přijíždíme do St.Niklaus, místa startu sobotního 10.ročníku Zermatt maratonu. Vyzvednutí čísel probíhá rychle a hladce.  Maratonské expo je oproti tomu pražskému velmi skromné. Se startovním číslem fasujeme také VIP jízdenku na vlakové spoje až do neděle, čehož hned druhý den využíváme a vyrážíme na aklimatizační procházku na Gornergrat do výšky 3089m n.m. 

Zermatt marathonKocháme se výhledy na Monte Rosu a na ledovec, majestátný  Matterhorn je zahalen v mracích. Scházíme se se zbytkem naší party, jenž čítá celkem 18 členů:  3 ultramaratonkyně  (včetně mě),  2 maratonkyně, 4 ultramaratonce , 2 maratonce  a 7 neběžících  členů realizačního týmu. Ti mají za úkol zajistit optimální podmínky a zázemí svým blízkým, rodičům a potenciální tchýni. Také mají na starost fotodokumentaci, zajištění tepla, stravy a zábavy.

Mezi námi běžci panují obavy nejen z celkového převýšení závodu – u maratonu 1944m a u ultra 2458m, ale i z nadmořské výšky v cíli (2582m n.m. / resp 3089 m n.m). Zároveň si nikdo nevíme rady s oblečením – v místě startu je „trenýrková“  teplota  , ale s přibývající výškou se ochlazuje a v místě cíle, i přes slunečné počasí, je to na čepice a rukavice. Počasí se rychle mění, zatahuje se  a  fouká studený vítr. Sjíždíme zpět do údolí a vyrážíme na pasta party. Stan je prázdný a těšíme se , že si sedneme.  Nesedneme, neboť  za misku těstovin chtějí 10CHF. Což zamítáme a jdeme raději na těstoviny do malebné hospůdky na rohu náměstí v Grachenu, vesničce, kde jsme ubytováni.

Večer si chystám tričko, číslo, vrcholové zavazadlo, studuji profil tratě  a rozmístění občerstvovaček, ať vím, do čeho jdu. Promýšlím taktiku – začít zvolna po 6min/km. Na půlmaratonu v Zermattu s převýšením 600m bych chtěla být cca za  2 hodiny a dál se uvidí. Časový limit pro ultra je 9 hodin.

Den "D" a hodina "H"

Probouzíme se do slunečného rána, sem tam jen nějaký mráček. Ultramaraton startuje v 8:25 a po nás postupně vyběhnou elitní maratonci, štafety a ostatní maratonci. Na startu se to již hemží různobarevnými tričky z věhlasných horských i městských maratonů. Běžci jsou ověnčeni batůžky, ledvinami, pásy s lahvičkami dalšími proprietami. Je zde i vousatá růžová baletka, známá z PIMu. Odevzdáváme vrcholová zavazadla a protahujeme se spíš z nervozity.

Hodina H – 8:25 – ultramaratonců je „jen“ 500 – čeká nás 45,7 km a 2,5km převýšení. Trasa je stejná s maratonem, jen na Riffelbergu , kde je cíl maratonu, pokračují ultra dále vzhůru na Gornergrat. Asi 200m po startu začínáme stoupat, což mě poněkud překvapuje,  přestože jsem se na tuto skutečnost psychicky připravila.

Podél trati nám fandí maratonci,  kteří startují za půl hodiny. Všímám si Davida, křiknu mu na pozdrav a on z úleku padá do kanálu, kterému kdosi otevřel poklop. Vyvázl s pár odřeninami a jeho maratonský výkon tím byl lehce ohrožen  (to se ovšem dozvím až v cíli).

Kochání a první krize

Běžíme s Evou a Joskou, hlídáme si tempo a kocháme se okolím. Střídá se asfalt s pěšinami a pracestami, několikrát přebíháme říčku Mattervispu po lávkách a můstcích. Z pastvin na nás nevěřícně zírají krávy a chlupaté ovce. Zermatt marathonZ veselých chaloupek jak z perníku nám fandí domorodci a z projíždějících  vlaků skandují  cestující.  Kolem  6-7km nás dobíhají  elitní maratonci. Moje první krize přichází zcela nečekaně asi na 8 km na asfaltovém stoupání. Hmmm , to je tedy nějak dost brzo. Tahají mě hamstringy a přecházím na chvíli do chůze. HRŮZA, vždyť tohle ještě není žádný kopec!  Eva mi utíká. Na lesní cestě a pěšině podél říčky se ji snažím dohonit tempem kolem 5min/km, ale nedaří se mi to a mám  obavy  z přepáleného tempa.  

Další  nepříjemný asfaltový úsek a přebíháme na levý břeh Mattervispy na překrásnou lesní stezku, která nás dovede až do Zermattu na občerstvovačku. Dosud jsem pila jen vodu, tady přidávám ionťák. Pokračuji dál hlavní třídou, lidé fandí jménem, což je velmi povzbuzující a na metě 1/2maratonu mi hodinky ukazují  čas 2:04. Sbíháme se s Joskou a pokračujeme dál společně.

Další občerstvovačka je ještě v Zermattu a za ní začíná asi 9ti kilometrové stoupání na Sunnegu. Snažím se hodně pít, ještě asi kilometr běžíme a přecházíme do rychlé chůze. Někteří maratonci běží i zde, mají můj obdiv. Cesta je široká, ale sklon není takový jako vloni do Wengenu při Jungfrau marathonu. Nejde se mi úplně dobře a těším se na další občerstvovačku. K vodě a ionťáku přidávám ještě kolu.

Podél tohoto úseku není moc fandů , povzbuzují hlavně zdravotníci, kterých je tu skutečně hodně. Při pohledu do údolí se mě zmocňuje hrdost z nastoupané výšky. Pohled vzhůru naproti tomu poskytne výhled na Matterhorn, který je stále zahalen alespoň zčásti mrakem. Konečně rovinka – ale nohy neposlouchají, nechtějí se rozběhnout. S Joskou pokračujeme indiánským způsobem a k běhu se musíme přemlouvat.

Beru vše, co teče

Sunnega – k vodě, Iontu a kole přidávám ještě bujon, vše po 2 dcl – beru vše, co teče. Žaludek kupodivu neprotestuje  a rozebíhám se z kopce dolů a následuje krátké strmé stoupání. Na druhé straně údolí vidím Riffelalp,  ale nejde mi do hlavy, kudy se tam dostaneme. Otevírá se fantastický pohled do údolí, které musíme překonat po vrstevnici a částečně ztratíme výšku. Krásný úsek podél jezírka, přes potok, po pěšinách, kamení, lesní stezkou přes kořeny – PARÁDA – běží se mi výborně.

Občerstvuji  osvědčenou  čtyřkombinací všeho, co teče a blížím se k dalšímu pekelnému stoupání. Pekelnému proto, že je celé vidět. Z Zermattu bylo schované v lese , ale z Riffelalpu až na Riffelberg je kopec vidět ve všech svých rozměrech. Při pohledu vzhůru se mi nechce ani uvěřit a přemlouvám neochotné nohy, aby se sunuly jedna před druhou. Kladu si dílčí krátké cíle, a myslím si, že hůř už být nemůže.  Mýlím se, může a bude.

Tupě stoupám až na dřevěnou lávku podél železnice. Hraju hru sama se sebou  - kolik nejvíc překročím prken,  nešlápnout na spáru – cesta mi ubíhá rychleji . „Předbíhají“ mě dvě maratonkyně, pohledem zpět kontrolují,  co jsem zač a já se bavím jejich zklamáním, že nejsem jejich soupeřka. Jak nečestné a nesportovní .  Naopak, mám před sebou vyhlídnuté dvě „ kořisti“ , ke kterým se šnečí rychlostí přibližuji a kladu si za úkol je předstihnout. Musím zabavit hlavu, aby nevnímala unavené tělo.

Z lávky pokračujeme pěšinou v trávě,  už je slyšet hudba a moderátor z cíle maratonu – trasy se dělí – maratonci jdou do cíle doleva a seběhem dolů, ultra pokračují dál pěšinou vzhůru ještě 3,5km. Na hodinkách mám čas 5:04. Organizátor se mě na něco ptá,  asi zda jdu dál – vyhrknu ze sebe – GORNERGRAT!  - pokračuji dál, už není úniku. Evidentně jsem mu udělala radost – volá za mnou „ Bravo Karolina“.

Krpál a pár bláznů

Občerstvovačka – čtyřkombinace  - a pouštím se do stíhání soupeřek. Krpál je to parádní, nejdřív pěšiny,  které postupně přecházejí v kamenité pole.  Najednou je ticho a mám pocit, že jsem tu sama, jen přede mnou se tiše Zermatt marathonsune pár bláznů kamsi vzhůru, kam ani není vidět. Pletou se nám protijdoucí japonští turisté vybavení holemi. Někteří něco zamumlají, ale je těžké rozeznat, zda povzbuzují, nadávají, obdivují, či co si vlastně myslí.

Občas jsou rovinky asi 10m dlouhé, snažím se je běhat,  abych se rychleji přiblížila k cíli. Předchází mě Joska, snažím se za ním udržet a dostihuji dvě ženy, které jsem si vyhlídla. Zároveň ale za sebou cítím ženský dech. Snažím se zrychlit, ale nechci se otáčet, abych nedala najevo svou slabost. Předcházím ještě několik „běžců“, závodím na posledním kilometru – zajímavé, hlava mi to nějak nebere. Už vidím schody, za kterými je lávka, pár metrů dlažby, vydávám ze sebe poslední síly, diváci volají moje jméno a „ spurtuji“ do cíle.

Pařížská byla klikatá a Karlín už na 8kmZermatt marathon

Čas 5:56 – veliká spokojenost, úleva, euforie, radost. „Pařížská“ byla klikatá a zatraceně do kopce. A „Karlín“ byl už na 8. kilometru, a byl jenom jeden. Dostávám medaili, tričko, šátek, bujon a nechám se zabalit do folie. Scházím se s Joskou a Evou. Sjíždíme vlakem do cíle maratonu pro oblečení a za ostatními. Kazí se počasí a začíná pršet, fouká ledový vítr, padají kroupy. Na trase je ještě spousta maratonců i ultramaratonců.  Myslím na ně, musí to být moc nepříjemné.

Všichni z naší tlupy jsme dokončili, jen jeden UM změnil rozhodnutí a dokončil „jen“ maraton. Jsme spokojeni, plni zážitků a radosti. Třešničkou na dortu je úspěch Evy, která se ve své kategorii umístila na 2 . místě.

V neděli podnikáme relaxační procházku k jezírku v Grachenu, cachtáme se v kaskádě umělých masážních nádrží s ledovou vodou a masírujeme chodidla na oblázcích. Naposledy vyjíždíme na Riffelalp v naději, že se nám Matterhorn konečně ukáže v celé své kráse. Čekáme dlouho a marně a loučíme se s touto magickou horou s pocitem, že nám něco dluží.

Ještě jednou nevěřícně zírám na stoupání, které jsme zde, na 40.km absolvovali. Zermatt a celé okolí se hemží červenými a zelenkavými finišerskými  tričky. Jejich majitelé je nosí hrdě a z jejich očí lze vyčíst únavu i euforii z včerejšího zážitku. Jsem ráda , že mohu být jedna nich. Bylo to těžké, ale krásné.

Výběr z výsledků naší party

Kollertova Eva                 5:49.38        ultramaraton
Handrychova Gabriela,     6:56.11        ultramaraton 
Jenikova Karolina             5:56.20        ultramaraton 
Vavrejnova Vera               6:05.13        maraton
Patkova Jitka,                  6:37.12        maraton
Holan Martin                    6:48.11        ultramaraton  
Pilar Lukas                      5:29.37        ultramaraton 
Schovanek Josef              5:55.35        ultramaraton 
Bejcek Michal                  7:00.34        maraton
Schovanek David              6:03.02        maraton
Kara Vladimir                   5:35.23         maraton

Video z 10 Zermatt maratonu źde 

Zermatt marathon
Zermatt marathon
Zermatt marathon
Zermatt marathon

Přidat komentářKomentáře (0)


Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.